OBNOVA PARKU ZA KD RADOST V HAVÍŘOVĚ

Park za Kulturním domem Radost je bezesporu jedna z nejvýznamnějších souvislých zelených ploch ve městě a zároveň významné veřejné prostranství v centru města. Domnívám se, že je nutné při jeho obnově postupovat velmi citlivě, s ohledem na jeho význam a historický kontext, včetně jeho přínosu z hlediska poskytování ekosystémových služeb.

Je evidentní, že je potřeba obnovit nevyhovující povrchy, mobiliář a osvětlení, s čímž nevyhnutelně souvisí i kácení vzrostlých dřevin, ale kácení dřevin (byť vždy vyvolá vlnu negativních reakcí, zvlášť pokud není s veřejností dostatečně dobře komunikováno) nevnímám jako hlavní problém zamýšlené obnovy. Mnohem více postrádám jasnou koncepci, včetně odůvodnění kompozičního záměru, který by měl ideálně respektovat širší vztahy v území, základní kompoziční vztahy, význam tohoto místa i historické souvislosti, a v neposlední řadě požadavky a přání okolních obyvatel i příležitostných uživatelů parku.

Umístění aktivit je zde nutné zvážit, případně je umístit citlivě, aby nenarušovaly klidové zóny parku ani okolní obyvatele. Princip plnohodnotného parku s množstvím aktivit pro všechny věkové kategorie je typický pro hustě zastavěná města, kde je park v širším území jedinou zelenou plochou pro široký okruh obyvatel. Domnívám se však, že struktura zástavby města Havířova, s prostorově příznivými vnitrobloky poskytuje množství alternativních prostorů pro umístění dětských hřišť, případně dalších aktivit (samozřejmě pokud jejich přítomnost přímo v parku nevyplynula jako jeden z požadavků okolních obyvatel v rámci participace). Negativně hodnotím zejména umístění hřiště pro workout, zvláště když přihlédnu k faktu, že nejbližší workoutové hřiště je odtud 6 minut pěší chůze (na nábřeží řeky Lučiny, kde je jeho umístění z hlediska charakteru veřejného prostranství vhodnější).

Jako další problém zde vnímám parkování, kdy neustále uspokojujeme potřebu nových parkovacích míst nekoncepčním zabíráním hodnotných zelených ploch. Je sice fakt, že Havířov má naštěstí díky své urbanistické struktuře dostatek zelených ploch, ale z hlediska ekonomické udržitelnosti vzhledem k jejich údržbě, je nutné stanovit, kolik z nich je opravdu využitých a využitelných k pobytu. Nevyužité "zbytkové" plochy pak využít například právě k parkování (včetně poměrně širokých ulic, kde lze – při troše dobré vůle - umístit parkování i stromy a dokonce i případné posezení).

Záměr slibuje i sofistikovanější nakládání s dešťovou vodou díky nové kanalizaci. Z hlediska adaptace města na klimatickou změnu může být realizace nové kanalizace skvělou příležitostí ke změně konvenčního způsobu hospodaření s dešťovou vodou na šetrnější přístup, který je založený na principu modrozelené infrastruktury (MZI)*. Bohužel z vizualizací parku není patrná aplikace ani základních opatření MZI, jako je například snížený nebo přerušovaný obrubník, který by umožnil svod dešťové vody ze zpevněných ploch do zeleně. A jistě by se zde uplatnily i další opatření k zasakování i zadržení vody – propustná dlažba, propustné povrchy v rámci dětských hřišť, osázené průlehy nebo retenční rýhy v kombinaci se stromy, které by zejména na rozpálených zpevněných plochách parkovišť měly být již standardem.

Jedním z vhodných opatření pro adaptaci města na klimatickou změnu může být i částečná extenzifikace rozsáhlých trávníkových ploch na méně zatěžovaných místech. Extenzivní trávníky typu kvetoucích luk mají - kromě schopnosti efektivnějšího zadržování dešťové vody - také pozitivní vliv na biodiverzitu a nevyžadují pravidelné sečení, což má zase pozitivní vliv na výdaje za údržbu.

Dále si dovolím poznamenat, že výslednou kvalitu a tím i obyvatelnost veřejného prostoru významně ovlivňuje vzhled a kvalita použitých materiálů a vybavenosti (typ povrchů, mobiliáře…), přičemž platí, že kvalita použitých materiálů a vybavenosti je přímo úměrná významu veřejného prostranství.

Standardem a zároveň zárukou pro pořízení kvalitního projektu veřejného prostranství by měla být architektonická soutěž.

*"Modro-zelená infrastruktura je síť prvků budovaných v harmonii s přírodou nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů spadající pod urbánní ekologii. Tato infrastruktura zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody či její čištění. Spolu se zelenými prvky, tedy flórou, pak dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní. Efektem více zeleně a vodních prvků je také pozitivní vliv na duševní a fyzický stav člověka."

Zeleň zde nemá poskytovat pouze ekosystémové služby nebo zajistit atraktivitu v průběhu celého roku, ale také plnit funkci prostoro-tvorného prvku, který se na formování prostoru významně podílí.

Zdroj vizualizací: Webové stránky města Havířov, Ilustrační obrázky: Roj architekti, Landezine, Pinterest, Živé ulice - příručka k Bluegreengrey systémům, Citace: Wikipedie